Reportáž z Konference Charta 77 - Krůčky ke svobodě

29. duben 2012 AS CPSSU Plzeň komentáře

Co následovalo bezprostředně po pražském jaru a vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa? Do jaké míry se podařilo husákovskému socialismu konsolidovat příliš rozvolněné poměry? Jak se vyvíjel protirežimní odboj, z jakých proudů se skládal a jakou alternativu občanům nabízel? Nakolik tato revolta zasáhla Plzeňsko a je možné komparovat západočeský region s jinými oblastmi tehdejší ČSSR? Tyto otázky a mnohé jiné zastřešila Konference Charta 77 s podtitulem Krůčky ke svobodě, kterou inicioval Akademický spolek Česko-slovenské unie studentů politických věd v Plzni (AS CPSSU v Plzni).

Reportáž z Konference Charta 77 - Krůčky ke svobodě

Co následovalo bezprostředně po pražském jaru a vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa? Do jaké míry se podařilo husákovskému socialismu konsolidovat příliš rozvolněné poměry? Jak se vyvíjel protirežimní odboj, z jakých proudů se skládal a jakou alternativu občanům nabízel? Nakolik tato revolta zasáhla Plzeňsko a je možné komparovat západočeský region s jinými oblastmi tehdejší ČSSR? Tyto otázky a mnohé jiné zastřešila Konference Charta 77 s podtitulem Krůčky ke svobodě, kterou inicioval Akademický spolek Česko-slovenské unie studentů politických věd v Plzni (AS CPSSU v Plzni). Konala se ve dnech 26. a 27. dubna 2012 v prostorách Fakulty filozofické ZČU a radnice města Plzně pod záštitou primátora Plzně, rektorky ZČU, vedoucího Katedry politologie a mezinárodních vztahů, Caffé Emily a Hotelu Central.

Ve čtvrtek 26. dubna se na počest 35. výročí podepsání Charty 77 uskutečnilo setkání s odborníky, jejichž sférou zájmu je bezpochyby éra normalizace. Prvním z nich byl pan doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D., vyučující na Katedře politologie a mezinárodních vztahů v Plzni a na Metropolitní Univerzitě Praha. Jako další vystoupila PhDr. Jana Petrová, známá historička, která spolupracovala s plzeňským disentem, a autorka knihy Zapomenutá generace osmdesátých let.

Docent Ladislav Cabada pohovořil o událostech, které předcházely Moskevskému protokolu z roku 1968. Z jeho řeči bylo zřejmé, že nepovažuje pražské jaro za pozitivní krok české veřejnosti. Nastínil posluchačům důvody, jež podle něj vedly k Prohlášení Charty 77 jako třeba utužení režimu za prezidenta Husáka, zavedení pendrekového zákona, či sebeobětování vlastenců Palacha, Zajíce a Plocka.

Dále slovo ponechal doktorce Janě Petrové, která se pokusila vyjasnit obecenstvu, jak tehdy režim kontroloval kulturní a náboženské akce. V první řadě se jednalo o skauting, jehož historie pamatuje několik zákazů a znovuzavedení právě v období vlády KSČ. Zajímavá diskuse, do které se zapojil i přítomný pan Havelka, proběhla na téma českého undergroundu. Koncerty byly přísně kontrolovány státní bezpečností, zpěváci prověřováni a přesto se hudební scéna namířená proti systému stala jedním z nejsilnějších hnacích motorů jak veřejnosti otevřít oči. Posledním probíraným okruhem bylo postavení režimu vůči církvi.

Na konci proběhla diskuze se zúčastněnými, kterou musel ukončit až moderátor Petr Vrchota. Hojnou účastí se tato debata určitě pyšnit nemůže, i přes zajímavost tématu. Zklamáním se také stala neúčast pana doktora Bureše, který by byl se svými znalostmi v oboru vítaným hostem. Nicméně oba čtvrteční účinkující měli svou řeč skvěle připravenou.

Druhý den konference Charta77 - Krůčky ke svobodě zahájili úvodním slovem primátor města Plzně Mgr. Martin Baxa, rektorka Západočeské univerzity v Plzni doc. PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D. a vedoucí projektu Petr Vrchota. Ihned poté uvedl první panel moderátor PhDr. Přemysl Rosůlek, Ph.D. připomenutím, že jeho zvláštnost tkví ve velkém zastoupení regionálních disidentů, a jako první předal slovo Věře Tydlitátové. Ta mimo jiné pohovořila o obtížích, se kterými se setkávala při snaze dostat se do kontaktu s lidmi okolo Charty, a upozornila na zásadní rozdíly mezi pražským disentem a disentem na regionální úrovni. Disidentů v regionech bylo mnohem méně než v Praze, neměli mezi sebou pevné přátelské vazby a navíc byli mnohem přísněji postihováni i za činnosti, které se v Praze tolerovaly. Po jejím příspěvku následovala velmi dlouhá debata s mnoha příspěvky, namátkou např. o způsobech pašování materiálů přes hranice nebo o vybírání mluvčích Charty.

Druhým panelistou byl Jan Thoma, z jehož příspěvku jsme se mohli dozvědět, že se mnohdy vytvářely vazby mezi disidenty paradoxně až ve vězení, a také jsme měli možnost se blíže seznámit s praktikami StB na Plzeňsku.

V dalším příspěvku Ing. Jaroslav Cuhra zmínil významnou protirežimní činnost kněze Václava Malého a promluvil o důvodech pro podepsání Charty. Prohlášení Charty vnímal jako akt svědomí a když si uvědomil, že jedinými důvody pro nepodepsání byl strach z režimu, tak se rozhodl pro podepsání.
Trochu jiné chápání Charty měl poslední vystupující prvního panelu MUDr. Marcel Hájek, Ph.D., FICS., který chápal Chartu jako symbol odporu vůči režimu, jehož samotný obsah není tak důležitý. Chartu nakonec nepodepsal, protože byl přemluven signatáři, že je důležitější, aby zůstal na vysoké škole a mohl tak myšlenky disentu šířit mezi studenty, což aktivně dělal. Sám s odstupem času uznává, že tato úvaha byla správná, neboť studenti, kteří se vzbouřili v listopadu 89, byli hybnou silou revoluce a věděli, že komunismus lze porazit. Na rozdíl od starší generace, která byla často přesvědčena o opaku.

Panel s názvem „Případ Přeštice“ se nesl ve velice osobitém duchu v podání hostů pana Karla Havelky, pana Miroslava Skalického a pana Františka Stárka. Jejich vyprávění nechalo návštěvníky konference nahlédnout do privátní sféry života českého undergroundu, který stál v neotřesitelné opozici vůči rigidnímu komunistickému režimu v 70. letech.

Pan Havelka, pan Skalický a pan Stárek se ve svých vzpomínkách vrátili do roku 1975, přesněji do 13. prosince, kdy proběhl v tehdejším klubu Socialistického svazu mládeže v Přešticích Večer poezie a hudby. Během této akce vystoupil Ivan Jirous, zvaný Magor, s manifestem českého undergroundu, který vyzýval k odboji proti KSČ a nezaprodání svého svědomí. Všichni hosté konference shodně vypověděli, že manifest pro ně neznamenal pouhý výkřik do ztracena, ale významný morální apel, podle něhož je nutné se řídit. Jejich lačnost po svobodě se nezamlouvala tehdejšímu režimu a 17. března 1976 byli všichni aktéři zatčeni Státní bezpečností, postaveni před soud a odsouzeni za výtržnictví. Neobvykle vysoké tresty naznačily, že český underground šlápl KSČ na kuří oko. Ani vězeňské prostředí, šikanování, týrání dozorci, nátlak na opuštění republiky, konfiskace majetku a jiné perzekuce však nezlomily jejich přesvědčení, za což byli návštěvníky konference odměněni bouřlivým potleskem.

Moderování poslední části konference se zhostila Jana Rybářová, která tento panel zahájila představením jednotlivých vystupujících. Těmi byly psycholožka a bývalá mluvčí Charty 77 PhDr. Dana Němcová a socioložka a publicistka PhDr. Jiřina Šiklová, CSc.

Jako první vystoupila doktorka Šiklová. Její příspěvek nesl název Samizdatová literatura jako zachránce nezávislé kultury. Paní doktorka zmínila, že během minulého režimu se podílela na distribuci samizdatové literatury. Uvedla, že šíření této literatury bylo znakem toho, že ne všichni jsou ochotni držet krok a být zticha. Vyzdvihla také fakt, že bylo velmi důležité, aby lidé nepsali "do šuplíku", podstatné bylo literaturu šířit. Dále zmínila některá nakladatelství a autory. Slovo také přišlo na archivy StB, jež doktorka Šiklová považuje za velmi přínosné coby uchovatele kultury. V závěru padly zmínky i o samizdatových časopisech.

Zde poté navázala doktorka Němcová, jejíž příspěvek byl nazván Proměna Charty dnes a zítra. K výstupu doktorky Šiklové dodala, že potřeba tvořit tu vždy byla i navzdory represím. Dnes by Chartu charakterizovala jako "vymírající lidský druh". Vysvětlila, jak Chartu chápat, jakým způsobem se vyvinula a na co reagovala. Podle ní byla Charta pluralitní, demokratická a snažila se nacházet pozitivní východiska. Zazněl také názor, že byla neopakovatelná v tom smyslu, že fungovala v době nesvobody. V závěru se zamyslela nad dnešní politickou scénou a politikou obecně a svůj výstup uzavřela konstatováním, že svou angažovanost v nepolitické politice vnímá jako své poslání.

Jakmile obě panelistky domluvily, rozeběhla se diskuze, během níž publikum kladlo řadu otázek. Záhy se diskuze změnila ve vášnivou debatu mezi chartisty přítomnými ve Sněmovním sále.

Dvoudenní konference, která přejala do svého názvu symboliku Charty 77, otevřela prostor pro konfrontaci pamětníků normalizační doby s generací o poznání mladší, současnými studenty vysokých a středních škol. Dokázala, že odvaha, statečnost a mravní hodnoty pořád mohou najít své stoupence, kteří se o ně budou s hrdostí zasazovat. Negativem zůstává, že konference nedostála počtu tolika posluchačů, které by si byla zasloužila. Vzhledem k množství akcí konaných tento týden v Plzni se však jedná o úspěch. Pozitivně lze vnímat především tu skutečnost, že „opozičníci“ (kteří by tak sebe nikdy nenazvali) z pestrobarevné řady disentu, trampingu, undergroundu a jiných alternativních scén se setkali na společné platformě, aby porovnali své osobní příběhy. Neutuchající vášnivost nad probíranými tématy se přenesla i večer do Hotelu Central na plzeňském náměstí, kde mezi sebou živě debatovali jednotliví protagonisté. Rozmanitost konference potvrzuje i uspořádání výstavy plakátů místního chartisty BcA. Vladimíra Líbala v příjemném prostředí Café Emily, kterou budete moci zhlédnout ještě v následujících dvou týdnech. Bez jeho ochoty a nadšení by oba dny jistě ztratily svou současnou tvář.

Na závěr se dá jen patočkovsky dodat, že „historie není pohled, ale zodpovědnost“, kterou všichni do života vkládáme a na kterou nemůžeme jen tak lehkovážně rezignovat.

Kolektiv autorů: Tomáš Pergl, Miroslav Hlaváč, Nikola Klímová, Anna Szobonyová, Petr Vrchota

Odpovědný redaktor: Petr Vrchota

Odpovědná korektorka: Bc. Hana Stýblová

Jak citovat tento text?

CPSSU, AS. Reportáž z Konference Charta 77 - Krůčky ke svobodě [online]. E-polis.cz, 29. duben 2012. [cit. 2024-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/reportaz-z-konference-charta-77-krucky-ke-svobode.html>. ISSN 1801-1438.