Společenskovědní časopis

Havel by byl znepokojen krátkodechými politickými iniciativami, myslí si Žantovský

27. leden 2016 Soňa Krpálková komentáře

Dlouhá léta reprezentoval Českou republiku na zastupitelských úřadech ve Velké Británii, USA nebo Izraeli. Dnes je ředitelem Knihovny Václava Havla. Právě s prvním polistopadovým prezidentem ho pojilo přátelské pouto. Michael Žantovský promluvil nejen o svých diplomatických zkušenostech, ale také o současných náladách v české společnosti.

foto: Ondřej Němec, Knihovna Václava Havla

Stojíme na počátku nového roku, v čem bude jiný oproti tomu předchozímu? Změní se podle Vás nějak česká společnost v souvislosti s mezinárodními výzvami, kterým čelí?

Společnosti se nemění s novým rokem. Nicméně mezinárodní výzvy, jimž čelí Evropa a Česká republika, budou mít katalyzační efekt při dotváření hodnotového zakotvení a postojů české společnosti, která se bude muset rozhodnout, jakou roli chce v Evropě a mezinárodním společenství hrát.

Dokáže být české společnost multikulturní?

Jde nejen o to, zda česká společnost dokáže být multikulturní, o čemž nepochybuji, ale zda chce a má být multikulturní. Tolerance k diverzitě a pluralitní charakter společnosti není totéž co multikulturalita. V druhém případě jde o vědomou podporu existence odlišných kultur v jedné zemi, a to s sebou přináší nemalé problémy. Starší model „tavícího tyglíku“, donedávna aplikovaného ve Spojených státech, který usiluje o začlenění původně rozdílných etnik do jedné společnosti a současně umožňuje její obohacení o nové kulturní stimuly, fungoval podle mého názoru lépe.

Vystudoval jste psychologii, dokážete odborným pohledem zhodnotit jednání mužů, kteří nejen v německém Kolíně napadli několik žen?

Není žádná omluva, že pod vlivem alkoholu či omamných látek se o silvestrovské noci a při podobných příležitostech karnevalové povahy se i mnozí Evropané dokáží chovat vulgárně a nepřístojně. Otázkou je, zda incidenty v Kolíně nad Rýnem představují ojedinělé výstřelky, anebo jsou výrazem systematické neúcty k ženě jako svéprávné lidské bytosti. Je ironické, že se je často snaží bagatelizovat právě lidé, kteří jinak volají po obraně a rozšíření ženských práv.

Byl jste blízkým přítelem a mluvčím Václava Havla. Jak by reagoval na současné dění ve světě i v České republice?

To samozřejmě přesně nevím. Ale byl by určitě znepokojen tendencí k polarizaci politického spektra a vyplňováním politického prostoru krátkodechými iniciativami a hnutími nabízejícími laciné recepty. Havel se celý život zabýval problémem zodpovědnosti a právě zodpovědnost je to, co v současné evropské politice nejvíce chybí.

Havlův výrok o pravdě a lásce bývá dnes některými vysmíván. Uniká jim podstata?

Tento výrok zazněl spontánně v kontextu listopadové revoluce v jednom velmi emocionálním okamžiku uprostřed velké demonstrace na Václavském náměstí. Sám Václav Havel ho občas parodoval a vážněji upozorňoval na to, že pravda a láska nezvítězí samy o sobě, že jsou vždy výsledkem lidského úsilí a lidské mravnosti. Nicméně na pravdě a lásce mohou vidět něco špatného pouze poškození či cyničtí lidé. Nechci se jim za to posmívat, je mi jich spíš líto.

Po roce 1992 jste byl českým velvyslancem v USA. Byla to doba, kdy byli český a americký prezident blízcí přátelé. Jak hodnotíte současnou zahraničně-politickou orientaci České republiky?

Nejsem si jistý, jakou zahraničně politickou orientaci Česká republika má. Hlásíme se k evropským hodnotám, ale nejsme ochotni je hájit v konfrontaci s populisty a xenofoby na jedné straně, a s lidmi, kteří jsou ochotni kvůli nedopečenému univerzalismu rezignovat na několik tisíc let evropské kultury a tradic. Hlásíme se k atlantickému spojenectví a bezpečnosti, ale nejsme ochotni jim přinášet materiální oběti. Není to tak, že by Česká republika zahraničně politickou orientaci vědomě změnila či opustila, ale v debatě o klíčových mezinárodních problémech není v podstatě slyšet.

Jako také bývalý velvyslanec v Izraeli dobře znáte reálie Blízkého východu. Dovedete vysvětlit důvody, proč je tento region dlouhodobě nestabilní?

O tomto problému byly sepsány stovky knih a je předmětem stovek konferencí. Nedá se vyjádřit jedinou větou. V jádru problému je však nepochybně zdráhání velké části arabsko-muslimského světa přijmout způsob života a normy, která přináší modernita v jiných částech světa. Dokud žila velká část arabského světa v isolaci a zaostalosti, nebyl to takový problém. V době globalizace je však nevyhnutelně konfrontována s modernitou, a to s sebou přináší konflikty a nestabilitu.

V roce 2016 by Václav Havel oslavil 80. narozeniny, zároveň si letos připomeneme 5 let od jeho úmrtí. Co připravuje Knihovna Václava Havla pro tento rok?

Věnujeme 80. výročí Havlova narození celou letošní sezónu pod jednotným logem Havel@80. Patří sem výroční konference při příležitosti udílení ceny Václava Havla za lidská práva Parlamentním shromážděním Rady Evropy, Knihovnou Václava Havla a nadací Charty 77, květnové Evropské dialogy Václava Havla, crowdfundingová akce Hele Havel, v jejímž rámci shromažďujeme neznámé amatérské fotografie Václava Havla, celá řada výstav, představení, seminářů a podobných akcí nejen v České republice, ale po celém světě, a desítky „klubových“ besed s autory, výtvarníky, hudebníky, politiky, lidskoprávními aktivisty a dalšími mimořádnými osobnostmi z České republiky a jiných zemí pořádaných prakticky každý pracovní den v Knihovně Václava Havla.

Jak citovat tento text?

Krpálková, Soňa. Havel by byl znepokojen krátkodechými politickými iniciativami, myslí si Žantovský [online]. E-polis.cz, 27. leden 2016. [cit. 2025-02-22]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/havel-by-byl-znepokojen-kratkodechymi-politickymi-iniciativami-mysli-si-zantovsky.html>. ISSN 1801-1438.